|
Vznik a členství
Rada Evropy, založená v roce 1949, je nejstarší politickou organizací na kontinentu. Rada Evropy:
• sdružuje 47 zemí, včetně 22 států střední a východní Evropy;
• status pozorovatele poskytla dalším 5 zemím (Svatá stolice, Spojené státy americké, Kanada, Japonsko a Mexiko);
• odlišuje se od Evropské unie, která sdružuje 27 států. Avšak žádná země dosud nevstoupila do Evropské unie, aniž by před tím nebyla členem Rady Evropy;
• má své sídlo ve Štrasburku v severovýchodní Francii.
Cíle
Rada Evropy byla zřízena k:
•ochraně lidských práv, parlamentní demokracie a zákonnosti;
• rozvoji celoevropských dohod ke standardizaci sociálních a právních postupů členských zemí;
• podpoře informovanost o evropské identitě, jež je založena na společných hodnotách a zahrnuje rozdílné kultury. |
"Cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty členů ..."
|
Článek 1 - Stanovy Rady Evropy
Od roku 1989 je hlavním cílem Rady:
• sloužit jako politické fórum a ochránce lidských práv v post-komunistických demokraciích v Evropě;
• pomáhat zemím střední a východní Evropy provádět a stabilizovat -vedle reforem ekonomických - i politické, právní a ústavní reformy;
• poskytovat knowhow v takových oblastech, jako jsou lidská práva, místní demokracie, vzdělávání, kultura a životní prostředí.
Politické cíle
V říjnu 1993 vytyčil vídeňský summit Rady Evropy nové politické cíle této organizace. Hlavy států a vlády zde představily Radu Evropy v roli ochránce demokratické bezpečnosti, založené na lidských právech, demokracii a zákonnosti. Demokratická bezpečnost, která je základním doplňkem bezpečnosti vojenské, je předpokladem stability a míru na evropském kontinentu.
V průběhu 2. summitu ve Štrasburku v říjnu 1997 přijaly hlavy států a vlád akční plán k posilování činnosti Rady Evropy ve čtyřech oblastech: demokracie a lidská práva, sociální soudržnost, bezpečnost občanů a demokratické hodnoty a kulturní různorodost.
Dnes se Rada Evropy nadále rozšiřuje a současně zvyšuje svou kontrolní činnost s cílem zajistit, aby všechny členské státy respektovaly povinnosti a úkoly, které přijaly při vstupu do Rady Evropy.
Jak organizace pracuje
K hlavním složkám Rady Evropy patří:
• Výbor ministrů, jenž je tvořen 47 ministry zahraničí nebo jejich zástupci a který sídlí ve Štrasburku (velvyslanci/stálí zástupci). Je to rozhodovací orgán Rady Evropy;
• Parlamentní shromáždění, sdružující 636 členů (318 zástupců a 318 náhradníků) ze 47 národních parlamentů a delegace zvláštních hostů ze dvou kandidátských států. Současným předsedou Parlamentního shromáždění je René Linden (Nizozemsko);
• Kongres místních a regionálních samospráv, jenž sestává z Komory místních samospráv a Komory regionů. Současným předsedou je Halvdan Skard z Norska;
• Sekretariát, kde pracuje 1,800 zaměstnanců. Od září 2004 jej vede generální tajemník Terry Davis (Velká Británie), bývalý místopředseda Parlamentního shromáždění a bývalý předseda socialistické skupiny v Parlamentním shromáždění.
Běžný rozpočet
V roce 2008 činí 201,000,000 EUR.
Některé praktické úspěchy
• Více než 200 závazných evropských smluv či úmluv, z nichž mnohé jsou otevřené nečlenským státům. Zabývají se otázkami sahajícími od lidských práv k boji proti organizovanému zločinu a od prevence mučení k ochraně dat či kulturní spolupráci.
• Doporučení vládám, jež vydávají politické směrnice o takových otázkách, jako jsou právní problémy, zdravotnictví, vzdělávání a sport.
Celoevropský rozměr
Od listopadu 1990 má Rady Evropy skutečně celoevropský rozměr vzhledem k tomu, že se k Radě připojilo 22 zemí střední a východní Evropy (zatím posledním novým členem je Černá Hora od května 2007). Dnes tak Rada Evropy zastupuje Velkou Evropu.
Prosinec 2007
|
Rada Evropy 
