Historie

Myšlenka zřídit úřad Komisaře Rady Evropy pro lidská práva (Commissioner for Human Rights) byla poprvé schválena na vrcholném zasedání hlav států a vlád ve Štrasburku v říjnu 1997. Rezoluce, jež vytyčila kompetence komisaře, byla přijata po projednání Parlamentním shromážděním na 104. zasedání Výboru ministrů, které se konalo v Budapešti 6. a 7. května 1999.

Volba

Komisaře pro lidská práva volí Parlamentní shromáždění, a to většinou vhozených hlasů, ze seznamu tří kandidátů, který sestavuje Výbor ministrů. Komisař je volen na jediné šestileté období. Kandidáti musí být státními příslušníky členského státu Rady Evropy a musí být uznávanými odborníky v oboru lidských práv.
Cíle a zásady
1. Hlavní cíle Komisaře pro lidská práva jsou zakotveny v "Rezoluci (99)50 o Komisaři pro lidská práva Rady Evropy", která byla přijata Výborem ministrů 7. května 1999 na 104. zasedání v Budapešti. Rezoluce vyžaduje, aby Komisař:
- rozvíjel výchovu k lidským právům a informovanost o lidských právech ve členských státech;
- zjišťoval případné nedostatky v právním systému a praxi členských států s ohledem na dodržování lidských práv;
- pomáhal rozvíjet účinné dodržování a plné užívání lidských práv tak, jak jsou zakotveny v různých dokumentech Rady Evropy.
2. Komisař není justiční institucí, jež nepřebírá jednotlivé stížnosti. Proto nemůže přebírat žádosti o předkládání jednotlivých stížností národním a mezinárodním soudům ani národním vládám členských států Rady Evropy. Nicméně může vyvozovat jisté závěry a přicházet s iniciativami obecné povahy, založenými na jednotlivých stížnostech.
3. Komisař má podporovat činnost všech národních struktur v oblasti lidských práv, národních ombudsmanů či podobných institucí a aktivně s nimi spolupracovat. Komisař má též spolupracovat s dalšími mezinárodními organizacemi na podporu a ochranu lidských práv.
4. Při plnění svých povinností může Komisař přímo kontaktovat vlády členských zemí Rady Evropy, jež musí usnadnit nezávislý a účinný výkon jeho funkcí.

Činnost

Při respektování výše zmíněných požadavků a vedle dalších iniciativ patří k hlavním činnostem Komisaře následující:

Oficiální návštěvy a kontaktní návštěvy

Na základě svého mandátu 1) zjišťovat nedostatky v legislativě i praxi členských států a 2) podporovat účinné dodržování lidských práv Komisař pro lidská práva vykonává návštěvy členských států buď s cílem poskytnout celkový obrázek o situaci v oblasti lidských práv v dané zemi, nebo prozkoumat určitý problém či oblast jistého zájmu. Návštěvy se konají buď na základě pozvání příslušného členského státu, nebo z iniciativy Komisaře a obvykle zahrnují setkání s odpovědnými vládními činiteli a představiteli občanské společnosti. Jejich součástí jsou i prohlídky míst, kde může docházet k oslabování lidských práv. Komisař připravuje doporučení, jak v jistých oblastech zlepšovat úctu k lidským právům. Komisař pro lidská práva projednává své závěry a doporučení s ministry, s nimiž se setkává, a pak znovu v následné zprávě o návštěvě, kterou předkládá Výboru ministrů a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a která je následně zveřejněna.

Semináře
Komisař organizuje semináře a konference s dvojím cílem, a to podporovat výchovu k lidským právům a informovanost o lidských právech a udržovat nezbytné pracovní kontakty s jinými strukturami a organizacemi v oblasti lidských práv. Do dnešní doby se konala výroční setkání s nevládními organizacemi a náboženskými představiteli, na něž jsou k projednávání specifických problémů zvány i další zainteresované strany, jako jsou významní vládní činitelé a zástupci mezinárodních vládních organizací. Komisař též organizuje setkání s národními ombudsmany členských států Rady Evropy s ohledem na udržování úzkých a prospěšných styků s významnými partnery v oblasti ochrany lidských práv.

Doporučení
Semináře a návštěvy organizované Komisařem mohou vést, samostatně či kolektivně, k vypracování Doporučení, jež jsou určena nejen jednomu určitému členskému státu, ale též těm státům, jichž se jistý rozšířený problém týká.

Posudky
Komisař může též připravovat posudky, ať už na žádost národních orgánů, nebo ze své vlastní iniciativy, jež se týkají návrhů zákonů či konkrétních postupů. Tyto posudky jsou svou povahou techničtější než doporučení.

Komisař Thomas Hammarberg

životopis (en)