Rada Evropy aktivně rozvíjí princip sociální koheze. K jejím hlavním cílům patří:
- zajišťovat náležitou úroveň sociální ochrany;
- podporovat zaměstnanost, odborné školství a práva pracujících;
- poskytovat ochranu nejohroženějším skupinám společnosti;
- podporovat rovné příležitosti;
- potírat vytěsňování některých skupin obyvatel ze společnosti (exkluzi) a diskriminaci;
- upevňovat evropskou spolupráci v oblasti přistěhovalectví.

Strategie sociální soudržnosti
Sociální soudržnost byla označena za hlavní prioritu na druhém vrcholném zasedání Rady Evropy v roce 1997 a Strategie z roku 2001 svěřuje Radě úkol vypracovat definitivní pracovní program pro příští léta.

Evropské úmluvy na ochranu sociálních práv
I když sociální práva hrála během posledního století významnou úlohu ve vývoji v Evropě, přes pokrok v mnoha oblastech ne všichni Evropané tato práva dnes mají. V roce 1999 zahájila Rada Evropy práci na projektech k řešení mnoha problémů jednotlivých občanů, kteří se domáhají svých práv na sociální ochranu, práva na bydlení, zdravotní péči a vzdělávání. K právním dokumentům Rady v této oblasti patří Evropská sociální charta (European Social Charter) a Evropský kodex sociálního zabezpečení (European Code of Social Security). Evropská sociální charta zaručuje mnohá základní sociální práva. Evropský kodex sociálního zabezpečení a jeho Protokol zajišťují minimální ochranu, včetně zdravotní péče, nemocenských dávek, dávek v případě pracovního úrazu, péče v mateřství atd. Některé dohody usnadňují mezinárodní mobilitu pracujících a jejich rodin, jejich integraci v hostitelských zemích bez ztráty kulturní identity, právní ochranu a sociální zabezpečení. Jedná se o úmluvy o sociálním zabezpečení, sociální a lékařské pomoci a o právní postavení přistěhovalců.

Evropská sociální charta (European Social Charter)
Evropská sociální charta vytyčuje práva a svobody i kontrolní postupy, jež zabezpečují jejich respektování ze strany účastnických států. Podle charty mají všichni Evropané taková práva, která ovlivňují všechny aspekty běžného života, včetně bydlení, zdravotnictví, vzdělávání, zaměstnanosti, sociální ochrany, cestování a prevence diskriminace.

Evropský výbor sociálních práv (European Committee of Social Rights)
Evropský výbor sociálních práv (ECSR) kontroluje, zda členské státy dodržují své závazky vyplývající z charty. Každým rokem účastnické státy podávají zprávu o svém plnění ustanovení charty z hlediska právního i praktického. ECSR tyto zprávy hodnotí, rozhoduje, zda uvedené postupy odpovídají chartě, a každoročně zveřejňuje své závěry. Pokud určitý stát nereaguje na rozhodnutí ECSR, Výbor ministrů tomuto státu zašle doporučení, jak změnit jeho legislativu či praktická opatření.
Postup kolektivních stížností
Stížnosti na porušování Evropské sociální charty lze zaslat Evropskému výboru sociálních práv, a to podle ustanovení Protokolu, který vstoupil v platnost v roce 1998. ECSR prověří příslušnou stížnost a prohlásí ji za přijatelnou, splňuje-li formální náležitosti. Pak o případu meritorně rozhodne a své závěry nahlásí příslušným smluvním stranám a Výboru ministrů, který nakonec přijme rezoluci.

Některé aktivity v této oblasti

Děti a rodiny
Problémy týkající se dětí a rodin se řeší na půdě Fóra pro děti a rodiny (Forum for Children and Families), jež nabízí doporučení a podporuje výměnu informací. Tento orgán, který sestává ze zástupců vlád členských států, představitelů mezinárodních a nevládních organizací a ze skupiny dětí, řeší takové problémy, jako je postavení dětí ve společnosti, systémy sociální podpory, denní péče o děti, jesle a školky, toulání dětí a institucionální péče.

Integrace postižených
Rada Evropy nabízí ucelené zásady přístupu k lidem s postižením, se zvláštním důrazem na funkční rehabilitaci, sociální integraci a plnou účast v životě komunity.

Otázky přistěhovalectví
Činnost Rady Evropy v této oblasti se zaměřuje na důvody přistěhovaleckých vln, na právní postavení přistěhovalců a integraci přistěhovalců a uprchlíků. Zásady Rady zdůrazňují nutnost zlepšování vztahů mezi jednotlivými komunitami, podporu snášenlivosti a zajištění sociálních práv přistěhovalců. Pokud jde o nepravidelné přistěhovalectví, Rada doporučuje zvládat tento jev podporou dialogu a partnerství mezi zeměmi původu, tranzitu a cílovými státy.

Romové/cikání a kočovníci
Rada pomáhá členským státům zlepšovat situaci evropských romských/cikánských menšin. Zdůrazňuje dva základní přístupy: potřebu vypracovat komplexní národní a místní politiku a potřebu angažovat romské/cikánské komunity v přípravě a zavádění těchto zásad do praxe.

Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank - CEB)
Rozvojová banka byla zřízena v roce 1956 podle částečné dohody Rady Evropy. Její hlavní prioritou je poskytovat finanční pomoc členským státům, jež čelí sociálním problémům kvůli přítomnosti uprchlíků či vysídlenců či obětí přírodních a ekologických katastrof. Poskytuje půjčky projektům sociálních investic zaměřených na:
- vytváření pracovních příležitostí v postižených oblastech v malém a středním podnikání;
- přípravu programů odborního školství;
- budování levných bytů;
- poskytování sociální infrastruktury v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, ochrany životního prostředí (čističky odpadních vod a závody na zpracování odpadků atd.), modernizace venkova, ochrana a obnova historického dědictví.

Středisko globální solidarity v Lisabonu (A centre for global solidarity in Lisbon)
Evropské středisko pro vzájemnou závislost a solidaritu (European Centre for Global Interdependence and Solidarity či North/South Centre - centrum Sever-Jih), které bylo zřízeno v portugalském Lisabonu v roce 1990 v rámci částečné dohody Rady Evropy, sleduje dva cíle: zvyšovat veřejnou informovanost o vzájemné závislosti a solidaritě mezi Severem a Jihem a rozvíjet styky s vládami, místními orgány, nevládními organizacemi, poslanci a sdělovacími prostředky po celém světě. Udílí každoroční cenu Sever-Jih (North/South Award) a každým rokem organizuje Týden globální výchovy (Global Education Week).